Ko
stel sv. Bartoloměje v Pecce je písemně připomínán k roku 1384. Původní, zřejmě dřevěný kostel, byl v roce 1603 nahrazen kamenným kostelem. Dnešní zděný kostel dali postavit kartuziáni v letech 1751-1753, naposledy opraven byl kostel zvenčí roku 1936 a uvnitř v letech 1937-39.
Stavba je řešena v duchu Dienzenhoferovy stavitelské školy. Jsou zde uplatněny vlivy končícího baroka a počínajícího klasicismu. Členění je klidné a jednoduché.
Vodorovně kolem celého kostela obíhá 95 cm vysoký sokl z narůžovělého pískovce zdejšího původu. Vnější zdi kostela jsou rozčleněny toskánskými pilastry. Ty jakoby nesly zdobnou korunní římsu, která probíhá pod střechou. Do vnějšího obvodu zdi byly v roce1877 vsazeny barokní kamenné reliéfy od Josefa Ledra, řezbáře a kameníka z Prahy, které zobrazují křížovou cestu Ježíše Krista. Tato barokní křížová cesta z roku 1772 byla původně zasazena ve hřbitovní zdi kolem kostela, ale po zrušení hřbitova u kostela v roce 1866 a po zboření zdi byla vsazena do zdi kostelní.
Západní průčelí kostela s hlavním vstupem vytváří malebnou kompozici – štíhlé hranolové věže centrálního vstupu a nároží tvarovaných do oblouku. Do nároží ústí menší dveře – vstupy na kůr a do zvonice.
Centrálním vstupem se dostaneme do prostoru pod věží, který je předsíní kostela. Prosklené dveře pocházející z roku 1938 umožňují nahlédnout do hlavní lodi. Za prosklenými dveřmi následuje snížený prostor pod kruchtou. Jeho barokní klenbu – nazývanou česká placka – podpírají dva pilíře křížového půdorysu. Kruchta byla vestavěna později pro umístění varhan s kůrem. Dále se před námi otevírá pohled do podélné lodi kostela, která je 21,15 m dlouhá a 12,90 m široká a vypíná se do výšky 12 m.
Kněžiště, které odděluje od hlavní lodi vítězný oblouk, je 11,40 m dlouhé a 8,15 m široké a je ukončeno půlkruhovým závěrem. Do kněžiště ústí otvory z oratoří, které mají malovanou rokokovou výzdobu, pod nimi jsou vchody do sakristií.
Barevné fresky ( malba do čerstvé omítky ), jejichž autorem je český malíř Václav Kramolín, nahrazují v celém kostele v baroku obvyklou bohatou štukovou výzdobu. Zdá se, že se s účinkem působivé freskové výzdoby počítalo již při navrhování stavby, vzniká totiž dojem bohatého členění a zdobení kostela. Figurální výjevy na stropech jsou oslavou sv. Bartoloměje, jemuž je kostel zasvěcen, a který je ochráncem městečka Pecky.
Hlavní oltář je dílem z roku 1680. Byl zřízen pro starší kamenný kostel, později v 18. století byl zvýšen nástavcem a doplněn sochami sv. Bruna a sv. Huga. Obraz na oltáři připomíná umučení sv. Bartoloměje a pochází z poloviny 18. století, autorem je neznámý žák Petra Brandla. Z téže doby je i kazatelna, rozměrná křtitelnice a dřevěné lavice s ornamentálními řezbami. Z 18. století pochází i většina ostatní výzdoby kostela – oltář mariánský, českých patronů a sv. Anny. Okenní otvory, zaklenuté nízkými obloukovými záklenky, měly původně jednoduchá skla. Ta byla kolem roku 1895 vyměněna za vitráže (barevné kousky skel spojované olověnými pásky ) s obrazy sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Aloise a sv. Filomeny.
V roce 1895 byly také původní barokní varhany nahrazeny novými a kamenná dlažba vyměněna za dlaždice.
Pod dlažbou jsou dvě veliké hrobky s ostatky převorů a duchovních. Jméno stavitele chrámu je neznámé, stavba je však jedním z klenotů barokního období v Podkrkonoší.
V září roku 1992 byly do velké věže kostela opět zavěšeny dva zvony o hmotnosti 490 kg a 300 kg, které byly pořízeny ze sbírek místních občanů a věřících přátel ze SRN. Vyrobeny byly v umělecké zvonařské dílně Jiřího Svobody v Brodku u Přerova a výtvarnou reliéfní výzdobu provedl akademický sochař Otmar Oliva.