Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Foto H.Kalista

Kalendář

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Datum a čas

Dnes je pátek, 21. 7. 2017, 12:45:29

Mobilní verze

mobilní verze webu

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 10
DNES: 398
TÝDEN: 3172
CELKEM: 479448

Aktuální počasí

Počasí dnes:

21. 7. 2017

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, ojediněle přeháňky nebo bouřky, na východě zpočátku až zataženo s doznívajícím deštěm. Denní teploty 25 až 29°C. Noční teploty 17 až 13°C.

Svátek

Svátek má Vítězslav

Aktuální teplota

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Bukovina u Pecky


Bukovina u Pecky je vesnice rozložená téměř na vrcholu hřbetu Kamenné hůry (nejbližší vrchol Čihadlo 516 m n. m.). Zástavba má dosud patrný kruhový tvar a je nejvýše položenou částí obce Pecka. Její nadmořská výška je cca 500 m n. m. Podnebí je tu poněkud drsnější, neboť není fakticky ze žádného směru chráněna od větrů. Vyšším vrchem je sice Krkonošská vyhlídka (532 m n. m.) nacházející se na sever od vsi, ale je přeci jen dost od ní vzdálena. V linii podél vsi se od západu až po jih táhne pás lesního porostu Kamenné hůry svažující se do bělohradské kotliny. Na opačné straně, v linii od jihu přes východní směr až k severu jsou obhospodařované polnosti. Za nimi se pnou vrchy Valy, Hradiště a z Kalského údolí zvedající se svahy až v horu Zvičinu (671 m n. m.). Horizont na severu tvoří zalesněné hřbety vrchů za Vidonicemi.

Osídlení Bukoviny u Pecky je zřejmě velmi staré, neboť ves je zmiňována již koncem 13. století (údajně rokem 1267). Ve 14. století patřila Nové Vsi. Majitel Pecky Jan Litoborský z Chlumu koupil v 1. polovině 15. století mj. i tvrz Koštofrank, později přestavěnou a přejmenovanou na Bělohrad. Tím se Bukovina stala součástí peckovského panství. Nezůstala jím však dlouho. Při dělení peckovského majetku mezi třemi bratry Škopkovými v roce 1594 připadla Bukovina s několika dalšími vesnicemi a hlavně tvrzí Bělohrad Petru Škopkovi. Místopisná poloha Bukovině v podstatě předurčila jakýsi úděl vesnice na pomezí. Při vzniku okresů roku 1850 tvořil katastr Bukoviny hranici samosprávného okresu Novopackého. Když v roce 1960 došlo k novému administrativně-správnímu uspořádání regionů, byla Bukovina u Pecky přirozeně včleněna do okresu Jičín.bukovina

Do katastru Bukoviny u Pecky také patří od středu vesnice k jihovýchodu nepříliš vzdálené samoty Chrást a U háje a i nedaleká severozápadně položená osada Arnoštov.

Přístup do vesnice je odbočkou ze silnice, která vede z Pecky přes Vřesník do Tetína. Tam se napojuje na silnici z Lázní Bělohradu do Miletína. Od odbočky vedená cesta, v celé délce zpevněná asfaltovým povrchem prochází vsí, vede do Arnoštova, pokračuje do Horního Javoří a dále do Bělé u Pecky. U odbočky do Bukoviny u Pecky stojí vysoký dřevěný kříž s na plechu namalovaným Kristem a vedle něho stojí kříž kamenný.

Jméno Bukovina je zřejmě odvozeno od bukových lesů, které se nacházely a byly káceny v místě postupného osídlování. Mezi Vřesníkem a Bukovinou, vlevo od silnice do Pecky, je místo, které leží na vysoké stráni a je nazývané Hrádek. Dodnes zachovaný příkop vytesaný do skály odděloval původní tvrziště kruhového tvaru od přilehlé planiny. Jak se tvrz jmenovala původně, známo není, ale naproti na stráni se nacházela vesnice pojmenovaná Bělušice, která pravděpodobně zanikla v průběhu 13. století. V současnosti jsou v těch místech obhospodařovaná pole bez sebemenší památky na dávnou historii.

Bukovina u Pecky je částí obce Pecka od roku 1974. Do roku 1850 správu obce obstarávali rychtářové, potom starostové a posléze MNV v jehož čele byl předseda. K Pecce je též příslušná poštou i farností. Obec měla svou školu, jejíž začátky sahají až do roku 1808, kdy se na Bukovině vyučovalo po staveních. V roce 1822 usnesli se tehdejší občané společně s Arnoštovem a Horním Javoří zřídit školu společnou. V roce 1899 byla v obci postavena nová budova na okraji vsi směrem k Arnoštovu jako jednotřídní škola pro Bukovinu a Arnoštov. V ní se vyučovalo do roku 1958. Od té doby do Základní školy v Pecce děti docházejí již od první třídy.

Obyvatelé se živili především polním hospodářstvím a chovem dobytka. Ze zemědělských plodin pěstováno bylo hlavně žito, oves, brambory, len a jetel. Pěstoval se tu i ječmen, hrách, vikev, pšenice, mák a krmná řepa. Kromě práce na polích živili se domkáři a menší chalupníci i tkalcovstvím, především v zimě. Z řemesel tu bývalo kolářství a výroba hrábí a košťat. Bývaly tu dva hostince a dva obchody se smíšeným zbožím.

Nejdéle byly poskytovány pohostinské služby a obchod u Kalenských v domě č p. 30, a to do roku 1990. V současné době je ve vsi v provozu truhlářská dílna a nabízeny jsou práce klempířské.

V zemědělství, jako ve svém hlavním zaměstnání nyní pracuje celkem 8 lidí.

Na většině pozemků hospodaří a zemědělské objekty užívá 1. Podzvičinská a.s., která má zde své sídlo.

V Bukovině u Pecky též došlo ke značnému úbytku obyvatel. V roce 1900 v 52 staveních žilo 227 obyvatel. V roce 1970 bylo napočítáno 87 obyvatel a 53 domů, z toho však jen 26 trvale obydlených. V současnosti je v Bukovině u Pecky 34 obyvatel přihlášených k trvalému pobytu a je tu 40 obytných domů. Většinu z nich majitelé využívají jako chalupy pro krátkodobé rekreační pobyty.

Z minulosti lze připomenout, že útrapy válečných dob zasáhly i Bukovinu u Pecky. K vojsku v letech 1. světové války 1915 až 1918 bylo z Bukoviny povoláno celkem 38 mužů. Několik jich bylo raněných, v zajetí a dva z nich se z bojišť domů již nevrátili. Na konci 2. světové války v prvních květnových dnech 1945 padl Emil Plecháč z Bukoviny.

V Bukovině u Pecky má dosud své sídlo Myslivecké sdružení Pecka. Nyní má 21 členů, kteří se starají o zvěř ve smíšené honitbě o rozloze 1537 ha

Nejstarší a stále aktivní organizací jsou zde hasiči. Sbor dobrovolných hasičů v Bukovině byl založen 2. února roku 1895. I když aktivita členstva byla v průběhu let kolísavá, mladé síly ji vždy oživily jako v této době, kdy jsou hasiči jedinou hybnou silou veřejného života na vesnici. Soutěžní družstva mužů i žen, se pravidelně účastní okrskových soutěží v požárním sportu, účastní se a pořádají další akce. Sbor nyní má 31 členů. Bukovina u Pecky byla v minulosti často postižena požáry. Stávalo se to i při bouři. Ve dvacátých letech minulého století čnělo nad střechami stavení celkem 77 hromosvodů.

Vodu pro své živobytí obyvatelé vesnice získávali ze studní. Obecní studna s pumpou je dodnes na návsi u rybníčku. Povrchová voda je sváděna do Rokelského potoku (v mapách je uveden i název Bukovec), který se pod Dolní Novou Vsí vlévá se do Javorky.

V roce 1952 se začal budovat veřejný vodovod. Úplné dokončení včetně domovních přípojek a zapojení bylo provedeno v roce 1958. Vodovod je společný s Arnoštovem a v roce 2011 byl protažen do Horního Javoří.

Elektřina byla do vsi zavedena v roce 1928. Nejprve bylo ustaveno Družstvo pro rozvod elektrické energie, které mělo 16 členů. Jeho činnost byla zahájena hned počátkem ledna roku 1928. V březnu začaly práce a 26. července byl elektrický proud zapnut.

Občané se snažili a snaží udržovat veřejná prostranství a zařízení v obci v provozuschopném stavu. Jedná se zejména o trvalý problém s údržbou místních cest, údržbu obecní studně, čištění rybníku, kanalizace. V pořádku je udržován hřbitov zřízený v druhé polovině roku 1924, protože na hřbitov do Pecky je daleko a v zimním období cesta často nezpůsobilá. Kamenný kříž původně stál u školy.

Na návsi je socha sv. Jana Nepomuckého, kterou tu nechali postavit místní obyvatelé, B. Šnajdr a Chuděný v roce 1734. Byla to první socha tohoto světce na peckovské farnosti.

29. května 1919 se uskutečnilo slavnostní sázení dvou lip Svobody. Sice ty původní v suchém létě uschly, ale na jaře 1920 byly nahrazeny jinými. 28. května 1933, byla vysazena další lípa k 60. výročí narození předsedy vlády Dr. Antonína Švehly. Z nich stojí dvě.

Zvonička na návsi tu stála už v roce 1788. Nová byla postavena 3. listopadu 1909. V prosinci 1917 jí byl odebrán zvonek pro válečné účely. Nová zvonice byla zhotovena v roce 1985

Na Bukovinu u Pecky také vzpomínal učitel a spisovatel K. V. Rais, jehož otec se v Bukovině narodil a prožil tu své mládí v č. p. 12.