Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Datum a čas

Dnes je sobota, 23. 9. 2017, 23:53:47

Mobilní verze

mobilní verze webu

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 4
DNES: 729
TÝDEN: 5229
CELKEM: 524445

Aktuální počasí

Počasí dnes:

23. 9. 2017

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, od SV místy přeháňky nebo déšť. Denní teploty 13 až 17°C. Noční teploty 9 až 5°C.

Svátek

Svátek má Berta

Aktuální teplota

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Části obce

 

Městys Pecka spolu s osmi vesnicemi, které ho v romantické pahorkatině Podkrkonoší v půlkruhu obklopují, tvoří obec Pecka. Jednotlivá osídlení jsou jejími částmi a svými katastry spadají pod obecní samosprávu Úřadu městyse Pecka se sídlem v Pecce.

 

 

Arnoštov

Na jižním svahu Krkonošské vyhlídky (532 m n. m.), asi po 500 m seArnoštovstupu do údolí leží osada Arnoštov, která byla v 18. století založena Arnoštem Staffgottschem. První obyvatelstvo bylo německé, protože založení osady bylo částí kolonizačního plánu.

Roubené chalupy a domky jsou posazeny po obou stranách podél asfaltované cesty vedoucí z Bukoviny u Pecky do Horního Javoří. Na návsi stojí prázdná zděná kaplička se zvonicí. Nad silnicí před domem č. p. 14 stojí sousoší anděla z roku 1889 vytesané z pískovce a postavené nákladem majitelů domu č. p. 9.

Občerstvit se je možné v hostinci s kavárnou v penzionu      POD VYHLÍDKOU.

Arnoštovem vede cyklotrasa č. 4141 z Bělé u Pecky do Bukoviny u Pecky a dále do Tetína a Vidoně. Z Pecky přes les Odnož, Horní Javoří a Arnoštov ke hřbitovu do Bukoviny u Pecky vede žlutě značená turistická trasa. Od rozcestníku v Arnoštově, kde je k prohlédnutí malá plastická mapa, vede modře značená turistická trasa Kamennou hůrou až na železniční zastávku v Horní Nové Vsi.

více o obci Arnoštov

 

Bělá u Pecky

Ves Bělá u Pecky leží v údolí (336 m n. m.) pod západním svahem hradu Pecka (462 m n. m.). Údolím od Pecky protéká potok jménem Javorka. Ve vsi do něho vtékají dva pravobřežní přítoky – Zlatnice a Radkyňský potok. Souběžně s potoky vesnici protínají silnice, které zde tvoří důležitou křižovatku.

PrvotníBělá záznam o Bělé u Pecky je z roku 1533. V této době již patřila k peckovskému panství.

U křižovatky stojí památkově chráněná roubenka č. p. 41 s bohatě vyřezávaným štítem lomenice z poč. 14. století. Nalevo od silnice směrem do Pecky, za potokem Javorka, v udržované zahrádce, stojí hodnotné, pozdně gotické sousoší Korunování Panny Marie z roku 1842 od Josefa Kuhna.

Ve svahu mezi Bělou u P. a Peckou (nad továrnou), nad červeně značenou turistickou trasou stojí kamenný kříž z roku 1802.

Bělou u Pecky vede červeně značená turistická trasa z Pecky a pokračuje dále přes Radkyni do Nové Paky. V Bělé u Pecky se kříží cyklotrasy. Po silnici z Pecky do Nové Paky vede cyklotrasa č. 4096. Od Stupné (z Borovnice) vede cyklotrasa č. 4141 a v Bělé u Pecky pokračuje po asfaltované cestě do Horního Javoří, do Arnoštova a přes Bukovinu u Pecky vede až do Vidoně.

více o obci Bělá u Pecky

 

Bukovina u Pecky

Ves Bukovina u Pecky je rozložena téměř na vrcholu hřbetu Kamenné hůry v nadmořské výšce 500 m. Od Krkonošské vyhlídky (532 m n. m.) je po polní cestě (modře značená turistická trasa) vzdálena asi 1500 m. Osídlení vsi je zřejmě velmi staré, neboť je zmiňována již koncem 13. století. Dle momentálních majitelů patřila buď panství peckovskému nebo bělohradskému.

Na návsi v Bukovině u P. stojí zvonička a socha sv. Jana Nepomuckého. Ta tam byla umístěna v roce 1734 jako první socha tohoto světce na peckovské farnosti.

Na Bukovinu u Pecky také vzpomínal učitel a spisovatel K. V. Rais, jehož otec se v Bukovině narodil a prožil tu své mládí v č. p. 12.

Přes Bukovinu u Pecky vede modře značená turistická stezka z Pecky přes Krkonošskou vyhlídku a pokračuje Kamennou hůrou po starobylé Horské cestě dolů přes Střední Novou Ves na náměstí do Lázní Bělohradu. Tato cesta, po které za večerního šera 23. února roku 1621 naposled odjížděl z hradu Pecka v doprovodu žoldnéřů zatčený Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic vstříc svému krutému osudu, je turisty stále používaná. Přes Bukovinu u Pecky vede od Arnoštova (od Borovnice) cyklotrasa č. 4141 a pokračuje přes Tetín dál do Vidoně.

více o obci Bukovina u Pecky

Horní Javoří

Ves Horní Javoří (477 m n. m.) leží na severozápadním úbočí Krkonošské vyhlídky (532 m n. m.). Přesná doba vzniku vesnice není známá. První písemná zmínka o ní je z roku1532, když v té době patřila k peckovskému panství.

Vsí prochází asfaHorní Javoříltovaná cesta z Bělé u Pecky do Bukoviny u Pecky.

Na návsi mezi dvěma lipkami stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1807. Od hlavní cesty směrem k domku č. p. 3 stojí pomník věnovaný hasičskému župnímu veliteli Antonínu Kráčmarovi, odhalený v roce 1947. Na okraji pole nalevo od cest za vsí k Arnoštovu stojí kamenný kříž z roku 1802 věnovaný hospodářem za dobrou úrodu.

Horní Javoří protínají značené turistické trasy a cyklotrasa. Žlutá trasa vede z Pecky do Bukoviny u Pecky, zelená vychází ze vsi a přes Dolní Javoří vede z části údolím potoku Javorka až na železniční zastávku v Horní Nové Vsi. Cyklotrasa č. 4141 vede do Horního Javoří z Bělé u Pecky (od Borovnice) a pokračuje do Arnoštova a dál přes Bukovinu u Pecky do Vidoně. Při procházení (projíždění) vesničkou Horní Javoří je nemožné se na chvilku nezastavit a nepotěšit dalekým výhledem.

více o obci Horní Javoří

Kal

Asi 3 km jihovýchodně od Pecky, na svahu výšiny (440 m n. m.) obklopena poli a loukami leží ves Kal. Uvedený svah spadá v hluboké údolí, jímž protéká potok Bystřice. Kalské údolí je vyhlášeno přírodní památkou. Důvodem ochrany je zachování původního meandrovitého tvaru toku s břehovými porosty, bohatého výskytu bledule jarní a dalších jarních rostlin. Údolí je domovem některých ohrožených druhů zvířeny a ptactva.

Směrem na jih od vsi se zvedá vrch Valy (489 m n. m.)na kterém kdysi dávno stávalo mohutné hradiště, jehož význam tkví především v nálezech z avarsko-Kalslovanského období.

Nejstarší zmínka o Kalu je z roku 1497. Během staletí se vlastníci vsi měnili a dle toho patřila k panství miletínskému, bělohradském, peckovskému.

Prostorné, upravené návsi dominuje vysoká, dřevěná zvonice, mezi stromy stojí kamenný kříž z roku1803. Na okraji návsi je udržované pietní místo s pomníkem 12 vojínům z Kalu padlým v 1. světové válce odhalený v roce 1925. Památkou stojící nad návsí je nově opravená budova barokní kovárny, která byla původně panskou kovárnou a podle tereziánského katastru stála v Kalu již v roce 1756. Kovárna je chráněna zděnou podsíní, v níž se kovali koně i hovězí dobytek a opravovalo větší zemědělské nářadí a vozy.

Před vsí je socha Panny Marie s Jezulátkem z roku 1904. V Kalském údolí stojí skvost podkrkonošské architektury roubený Kalský Mlýn.

Kalem vede červeně značená turistická cesta z Pecky na Zvičinu (671 m n. m.). Původně zeleně značená trasa z Kalu přes Valy do Vřesníku byla zrušena. Po silnici z Pecky vede cyklotrasa č. 4137 a pokračuje přes Vidoň až do Miletína.

více o obci Kal


Lhota u Pecky

Lhota u Pecky je rozložena na obou březích podél potoka Brodku přitékajícího od Staňkova a těsně přiléhá k posledním domkům severovýchodního okraje Pecky. Svým původem náleží k mladším vesnicím. Když majetníci panství osazovali místa na pomezním hvozdu, smluvili s novými osadníky lhůtu, po kterou jim oni nemuseli odvádět dávky a platit daně. Malá osada o několika staveních byla původně součástí Staňkova a podřízena peckovské vrchnosti. V seznamu osad peckovského panství okolo roku 1400 se jméno Lhota již nachází. Roku 1782 bylo zrušeno panství kartuziánů a po dvou letech byl peckovský dvůr rozdělen a část ho připadla i lhoteckým rodinám. Tak vznikly familie, tj. chalupy na dřívějších panských polích. V roce 1960 byl ve Lhotě u Pecky zrušen tehdejší MNV a obec přešla pod státní správu MNV v Pecce. Z ryze praktických důvodů, aby bylo možné výhodně realizovat výstavbu nových rodinných domků a staveb, dle tehdy platných předpisů pro tvorbu územních plánů a kategorizaci obcí, byla Lhota u Pecky spojena s Peckou. Tímto administrativním aktem se tedy v roce 1982 stala místní částí Pecky.

Válečné útrapy se nevyhnuly ani této obci. V 1. světové válce padlo 6 mužů ze Lhoty. Jim na památku byl v roce 1929 postaven pomník-mohyla z araukaritů-stojící u silnice naproti budově současné hasičské zbrojnice. Slavnostní odhalení se uskutečnilo dne 15. září.

Podnět pro její zřízení zvonice v obci dal v roce 1875 majitel domu č. p. 11. Sám nato zvonek pořídil a na svém dvoře poskytl místo pro zvonici (sloup). V roce 1917 byl zvonek odebrán a materiál použit pro válečné účely. Od konce 1. světové války je zvonek železný a v současnosti stojí u budovy požární zbrojnice.

více o obci Lhota u Pecky

Staňkov

Na úpatí protáhlých svahů Červeného vrchu (541 m n. m.), jenž společně se svahy hřebenu porostlého lesem zvaným Obec v půlkruhu tvoří lavorovité údolí otevřené k západu, stulena leží nevelká vesnice Staňkov (435 m n. m.). Osad je to jistě stará. Písemná zmínka o ní je z roku 1365, kdy již patřila k peckovskému panství.

Na návsi ve Staňkově ve skrytu dvou vzrostlých tújí v udržované zahrádce ohraničené zdobným kovovým plůtkem stojí kamenný kříž. Byl postaven nákladem občanů Staňkova v roce 1831. Vedle stojí kovová zvonička z roku 1964, která nahradila původní umístění zvonku v rozsoše mohutného javoru. U cesty nad vsí stojí kaplička na kamenném sloupku a je na ní uvedeno „nákladem Josefa Somra a jeho manželky Anny v roce 1919.

Do Staňkova vede z Pecky přes Lhotu u Pecky silnice, která pokračuje dále jako cesta vzhůru do svahu podél Obecního lesa a přes hřeben do Vidonic.

Staňkovem vede z Pecky do Vidonic cyklotrasa č. 4096 a modře značená turistická trasa přes Červený vrch až na železniční stanici v Mostku. Jsou na ní místa s nádhernými výhledy do okolí a jedinečné místo mraveneční kolonie s téměř stovkou vysokých homolí mravenečních hnízd.

více o obci Stańkov

Vidonice

Vidonice

Nejdále na východ od Pecky jsou Vidonice. Vesnice leží v mělké kotlině (460 m n. m.) na jižním úpatí táhlého svahu z části zalesněného horského hřbetu, jehož jeden z vrcholů je Červený vrch (541 mn. m.). Jižní okraj vsi protíná silnice vedoucí ze Dvora Králové přes Pecku do Nové Paky. Spolu s Kalem patří do povodí řeky Bystřice, která zde pramení.

Vidonice jsou první a nejstarší osadou v nejbližším okolí. O prvotních osudech vesnice se písemné památky nezachovaly. Původně to byla svobodná rodinná osada, která později patřila ke zboží královskému, pak byla poddána různým vrchnostem, naposledy panství peckovskému.

Dominantou vsi a kulturní památkou je kostel sv. Jana Křtitele, jehož předchůdce na stejném místě stál již v XII. století a farním je připomínán roku 1350. Je postaven z kamene v barokním slohu se zajímavým půdorysem. U budovy bývalé školy stojí kamenný kříž. Opodál stojí pískovcový pomník věnovaný 13 místním vojínům padlým v 1. světové válce. Jejich jména jsou vyryta na pamětní desce.

Katastrem Vidonic prochází modře značená turistická trasa Pecka - železniční stanice Mostek. Cyklisty je využívána cyklotrasa č. 4096 vedoucí z Pecky do Horní Brusnice, která se nad vesnicí křižuje s trasou Krkonošského maratonu.

více o obci Vidonice